DUŠE NOVOROZENECKÁ, DĚTSKÁ, MLADÁ, ZRALÁ A STARÁ...
21.11.2025 10:36
Při vypracovávání osobních výkladů i karmických rozborů se zaměřuji nejen na lekce a úkoly, které mají duše zvládnout, ale i na jejich stáří, tedy vývojové stupně, kterými duše prochází od svého zrození až do svého konečného osvícení... Ale také se ve zpětných vazbách setkávám s častými dotazy, jak mohu vědět, jak je duše stará, když se sami lidé /a často mylně/ domnívají, že jsou většinou duše zralé nebo staré... Ale vše podstatné a kompletní o stáří duše je obsažené ve fyzickém jméně i příjmení, ze kterých se numerologicky vypočítávají karmické lekce duše pro současný život... Čím méně má duše lekcí ke zpracování, tím se více stává duší zralou a starou /max. 1 nebo 2 lekce/... Pokud jich má ale více /3, 4 nebo 5 lekcí/ je ve své vývojové fázi na nižším stupni, tedy je duší mladou, či na začátku své cesty zralosti... Každý z daných vývojových stupňů má své specifické fáze, ve kterých se duše postupně učí zpracovávat prožívané zkušenosti, ať už v astrálním či pozemském životě... Vývojové fáze se mohou urychlovat /tzv. kvantově skákat/ na základě pochopení moudrosti, zpracovaných emocí či dle objektivity v náhledu na život... A právě toto si většina lidí mylně plete /na základě své logické analyzující hlavy/, protože definice stáří duší není specifikována na odžitý věk, ale právě na počet lekcí, které si duše nashromáždila během životů, kde jde vlastně o nasbírané slabosti duše, zděděné z minulých životů, které vždy odkazují na ty oblasti života, na které se má duše v současném životě více zaměřit, a kde se ji odvíjí nejvíce životních lekcí, zkoušek často v různých obměnách a podobách, ale vždy se stejným základem... U některých duší jsou to vztahy, u dalších pracovní oblast, jiné se potýkají s přílišným hmotným zatížením do materie a financí a jiné zpracovávají vlastní sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu nebo se zaměřují na rodinné vztahy... Ve skutečnosti jde tak o energie, které duše v prožívaných životech nezvládly a skrze prožívané situace se tak znovu navracejí, aby byly zvládnuty...
Duše novorozenecké a dětské
Tento typ se týká čerstvě zrozených duší /neplést si s narozenými dětmi/, které prožívají jedny ze svých prvních životů a jsou víceméně zaměřené na proces učení se o fyzickém světě a zkoumání těla... Opět nejsou limitovány pozemským věkem... Tyto duše tak mají zatím zvládnuté prožívání cca 5- 15 pozemských životů a jsou tak na samém začátku své vývojové fáze, kdy rovněž objevují okolní svět i jeho aspekty skrze hru a experimentování... Týkat se to např. může silných mentálních postižení, kdy je svým způsobem duše chráněná před nástrahami a tragičností okolního světa, aby dopad těchto vlivů na její vývoj nebyl tak drakonický a nezanechal v duších první otisky bolesti a traumatu nebo prvních vznikajících karmických zatížení... Ale zároveň se učí rozpoznávat lásku jako cit a energii, stejně tak jako ochranu a péči... Ne vždy si tak mentálně postižený člověk řeší a zpracovává karmická zatížení z minulosti, ale je pod zvláštní ochranou vesmíru vzhledem ke své vývojové a nedostatečné zralosti...
Duše mladé
Mladé duše se pohybují v prvopočátečních fázích svého duchovního vývoje, kdy už ale mají za sebou prožitých několik desítek pozemských životů /cca 30 - 60/... "Mladé" proto, protože jsou ve fázi intenzivních učení a sbírání zkušeností z prožívaných životů, ale stále s absencí pochopení příčiny a důsledku, tedy bez možnosti moudrého pochopení a uvědomění... Mladé duše se tak spíše soustřeďuji na svou osobnost, na budování materiálních a finančních jistot, budování svého životního postavení a také se učí lépe orientovat v mezilidských vztazích, stejně tak se učí vyrovnávat s důsledky svých vlastních činů, myšlenek, postojů, názorů či chování... Často také odbočují ze své předurčené cesty, protože jsou ovlivňovány vlastními potřebami, chtěním, lpěním a nemožností se odpoutat... Mladé duše většinou motivuje materiální svět, ale i tady pozor!!! Neplést si se zatížením duše do hmoty... Dalším znakem mladých duší jsou tendence po dosažení moci a postavení, ale také se sklony k soutěživosti a dokazování svých hodnot druhým... V běžném životě to znamená, že jsou více povrchní, lhostejné a vidící pouze své potřeby, kdy se učí jak převzetí odpovědnosti, tak i nezávislosti, ale také stále dokola opakující jedny a tytéž chyby, bez hlubší introspekce... Naráží na vlastní vytvářený sebeklam a falešné iluze a neřeší příliš důsledky svých činů... Chybí jim empatičnost, ale ovlivňuje je naopak impulzitita a dravost, vzrušení či upozorňování na sebe... Příliš se nezabývají hlubšími pochopeními a důsledky, ale spíše si užívají světských radostí života... Ale také mají větší sklony z pozice strachu mlžit, lhát, podvádět, předstírat nebo intrikovat či dosahovat vlastního prospěchu a ziskuchtivosti...
Zralé duše
Tyto duše se nacházejí praktiky uprostřed své vývojové fáze, kde už dosáhly určitého stupně zralosti, kde se stávají více emotivnějšími, ale i vnímavější, protože učením dosáhly určitého stupně nasbírané moudrosti, ale stále se potýkají se silnými lekcemi a výzvami... Většina zralých duší má za sebou prožívání několika stovek životů /cca 150 - 500/... Tyto duše už chápou zákonitosti vesmíru, ale stále bojují se svými stíny, hledající rovnováhu mezi materiálním, hmotným a duchovním světem... Stejně tak mají oproti duším mladým rozvinutější stupeň intuice a vnímání jemnohmotných energií, ale také si už více uvědomují práci se svými emocemi a stávají se postupně nezávislými na okolních vlivech, názorech či postojích nebo potřebách druhých... A tak jako může být mladá duše v těle 45 - 55 letého člověka, může být duše zralá v těle 25 - 35 letých... Rozpoznat to jde především v komunikaci, kde se zralé duše vyznačují moudřejším náhledem na aspekty života, odlišnými názory s hlubším podtextem, ale rovněž je poznáte dle toho, že je přitahují smysluplnější vztahy i životní nasbírané zkušenosti, které jsou pro ně výzvou především ve vztazích a partnerství, kde mají snahu pracovat na svém citovém růstu a uvědomují si hodnoty vlastní sebelásky, tedy hledání cesty, jak ji dosáhnout a jak ji správně podporovat... Ale zároveň se zralé duše potýkají s obtížnými vztahovými lekcemi, kde jsou konfrontovány s výzvami, které se dotýkají citových ztrát, osobních krizí nebo s výraznějšími pracovními či finančními potížemi, ale s hlubším uvědoměním, že tyto výzvy i zkoušky jsou přínosem pro jejich další duchovní růst, s moudřejším pochopením skutečné příčiny a nikoliv jen s vnímáním dopadů důsledků, jako je tomu u mladých duší...
Staré duše /někdy také prastaré duše/
Duše staré se v prožívaném životě už spíše zaměřují na hledání duchovní pravdy i své skutečné podstaty, ale také na hledání vlastní autenticity a propojením se svou skutečnou prapodstatou a to prostřednictvím hlubšího ponořování se do sebe samých... Typickým znakem starých duší je určitá míra izolovanosti, klidu a nadhledu a často vyhledávající svou samotu, namísto zabýváním se povrchnosti života a jeho aspektů... Mají tendence se vyhýbat hlučným místům, přemíře naakumulovaných lidí, kdy se necítí dobře ve velkých davech, ale také přirozeně tíhnout spíše k duchovním tématům, než k hmotným zaměřením života... Staré duše oproti všem předchozím vývojovým stádiím už mají za sebou spoustu prožitých životů, v řádu tisíců /1200 - 2500 - více/ a vyznačují se hlubším zaměřením na stěžejní otázky a jsou si plně vědomy pomíjivosti pozemského života... Jsou trpělivé a přemýšlivé, vděčné a pokorné a jsou tak ve své závěrečné fázi duchovního vývoje, postupně vedoucím k osvícení /pravděpodobně předposlední nebo poslední pozemská inkarnace/... Nehledají naplnění ve slávě a bohatství, ale inklinují k osobnímu seberozvoji a růstu... Jsou často samotářské, ale nikoliv osamělé, hledající spíše spojení sami se sebou, než s druhými... Tyto duše jsou tak pro druhé rádci, duchovními učiteli či průvodci a vyznačují se vysokým stupněm kosmického vědomí, kde tyto staré duše stály za zrodem dřívějších vyspělých civilizací...
Poslední vývojovou fází, kterou uvedu mimo rozsah výše uvedených, je DUŠE OSVÍCENÁ, která dosáhla svého vrcholu a po své poslední inkarnaci a po návratu do astrálního domova se může sama rozhodnout, zda se navrátí zpět do světla, ze kterého byla zrozena, anebo zda se opět navrátí dobrovolně na Zemi, nicméně už v pozici nezatížené karmickými lekcemi, úkoly, učením se moudrosti či zpracováním výzev, ale jako nezištný podporovatel, rádce a průvodce druhých... Osvícená duše tak v pozemském životě dosáhne postavení, moci i bohatství, ale přesto stále zůstávající pokornou a vděčnou, kdy se sama stává pro druhé vzorem a inspirací... Nicméně nikoliv skrze to, jak se prezentuje /vyznačuje se skromností, nezištnou pomocí a štědrostí potřebným/, ale skrze to, že si dobrovolně v určitých fázích pozemského života vybere tragické ztráty, dysfunkční rodinu, nesourodé vztahy, profesní i životní propady, které ale dokáže zvládnout a právě tímto přístupem a hlubokým moudrým pochopením se stává vzorem pro druhé, aniž by se tím sama okázale zviditelňovala, jako je tomu např. právě u mladých duší...
Výše zpracovaný text je napsán dle mého vlastního nacítění a přicházejících informací, které nemusí rezonovat s ostatními... Nijak nezlehčuje vnímání druhých a nevyvrací jiné teze a myšlenky... Přesto žádám o zdržení se útočných či urážlivých komentářů... Pavel Adam